OSEL DOMÁCÍ Equus asinus f. domestica

Domestikace proběhla pravděpodobně již 5 000 let př.n.l. (dříve než u koně) v údolí Nilu a na území Libye ochočením afrického osla divokého. Předpokládá se, že zdomácnění proběhlo ve starověkém Egyptě za vlády faraónů a staveb pyramid. V římské době se používal osel jako soumar. Často se zapřahal do žentouru, který poháněl mlýnské kameny.

Své zvyky a instinkty si uchoval i při domestikaci. V případě, že svému pánovi nedůvěřuje a cesta představuje určité nebezpečí, zastaví se a vyhodnocuje situaci. Mezi jeho přednosti patří sluch. Díky svým dlouhým uším dokáže zaznamenat zvuky s vysokou frekvencí a otočit své slechy o 180 stupňů. Osly lze rozdělit podle kohoutkové výšky na tři skupiny. Do 100 centimetrů řadíme mini (trpasličí) oslíky, do 130 centimetrů standardní a nad 130 centimetrů velké osly. Po 330 dnech březosti se rodí zpravidla 1 hříbě. Dožívají se 30 - 40 let.

Zajímavosti

zkřížením osla s klisnou vznikne mula (podobá si spíše matce, je mohutnější a má kratší uši, jistěji chodí v horším terénu a netrpí vysokými teplotami); zkřížením oslice a koně vznikne mezek (exteriérem připomíná spíše osla, je velice odolný po zdravotní stránce)

 

Potrava

traviny, byliny i tuhé listy křovin, obiloviny, ovoce

Toto zvíře můžete adoptovat. Tomuto zvířeti můžete dělat patrona.

Galerie