medvěd plavý Ursus arctos isabellinus
Jde o velmi vzácný poddruh medvěda hnědého (Ursus arctos) žijícího v nepřístupných horských oblastech Střední Asie (Ťanšan, Pamír, Hindúkuš, Karákoram) a v západním Himálaji. Je znám i pod synonymy medvěd ťanšanský, himálajský nebo bělodrápý. Právě dlouhé a většinou světle zbarvené drápy jsou pro něj charakteristické.
Velikost medvědů plavých je velmi variabilní. V porovnání se středoevropským poddruhem medvěda hnědého je však menšího vzrůstu. Velmi proměnlivé je i zbarvení srsti - od světle šedé, slámově žluté, přes světle hnědou, až k tmavě hnědé i téměř černé. Barva drápů většinou odpovídá barvě srsti.
Jsou to samotářská zvířata toulající se krajinou, přičemž si hledají vhodnou potravu. Pouze v období říje, která probíhá během května až června, se setkávají obě pohlaví. Během nepravého zimního spánku pak medvědice rodí velmi malá a nevyvinutá mláďata. U medvědů totiž existuje tzv. utajená březost, při které se vývoj zárodku na určitou dobu zastaví. Utajená březost medvědic tedy trvá 6–8 měsíců, ale samotný vývoj zárodku pouze 8–10 týdnů.
Zajímavosti
Jeho srst považovali domorodci za chlupy yettiho. Proto když zahlédli chlupatou siluetu, mluvili o ní jako o yettim.
Potrava
všežravec – základ tvoří rostlinná složka (tráva a další rostliny, kořínky, plody a bobule, ořechy), živočišná potrava jen zřídka, a to hlavně bezobratlí, hlodavci a mršiny