Výsledky průzkumu brouků

v areálu Zoo Hluboká 2004/2005

František Grycz 
Václav Křivan 

V areálu Zoo Hluboká proběhl v průběhu roku 2004 a 2005 entomologický průzkum zaměřený na faunu brouků. Cílem bylo zjistit druhové spektrum vybraných skupin brouků vázaných na prostředí areálu zoo, který se nachází na břehu Munického rybníka. Zastoupeny jsou zde mokřadní biotopy břehu rybníka, osídlené zejména bohatým společenstvem střevlíků, dále vlhčí biotopy luk, významné jsou rovněž staré stromy, zejména duby, které dotvářejí typický ráz parkové krajiny s množstvím alejí a solitérních stromů v okolí Hluboké nad Vltavou.

Sběr brouků byl prováděn běžnými entomologickými metodami, jakou je individuální sběr imág, smýkání, oklepávání křovin a stromů, promývání břehů a také sběr na světlo. Koprofágní brouci byli sbíráni ve výbězích býložravých savců v jejich trusu. Druhy rozpoznatelné v terénu byly zapsány a vypuštěny zpět na lokalitě, ostatní materiál je uložen ve sbírkách autorů. Využito bylo také dalších údajů amatérských entomologů, který pochází z blízkého okolí areálu zoo.

Výsledky průzkumu prokázaly výskyt řady významných druhů brouků. Zjištěna byla řada druhů vázaných na staré listnaté stromy, zejména duby, poměrně pestré je také společenstvo vlhkomilných střevlíků, obývajících břeh Munického rybníka. Dále jsou uvedeny nejzajímavější nálezy v jednotlivých biotopech.

Aleje starých listnatých stromů a solitéry, rozptýlené v areálu zoo a v celém jeho okolí, přestavují zcela unikátní biotop pro celou řadu xylofágních brouků. Řada z nich patří dnes mezi velmi vzácné, některé jsou také zařazené do seznamu zvláště chráněných druhů a červeného seznamu brouků. Nalezeny byly druhy jako roháč velký (Lucanus cervus), roháček kozlík (Dorcus parallelipipedus), roháček Aesalus scarabaeoides z čeledi Lucanidae, zlatohlávek hladký (Potosia cuprea), zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata), zlatohlávek Liocola lugubris a také zlatohlávek skvostný (Potosia aeruginosa). Zejména nález toho druhu je velmi významný, protože se jedná o první doklad o výskytu tohoto teplomilného druhu na území jižních Čech. Je to náš největší zlatohlávek, který je svým vývojem vázán na zachovalé listnaté lesy v nižších polohách. Dalším významným druhem starých listnatých stromů s dutinami je páchník hnědý (Osmoderma eremita), který patří mezi silně ohrožené druhy nejen u nás, ale i v celé Evropě. Zařazen byl mezi evropsky významné druhy soustavy Natura 2000 a jsou pro něj vyhlašována území, zajišťující jeho ochranu v celé Evropské unii. Z tesaříkovitých brouků (Cerambycidae) byli na lezeni - tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) (v dubech na hrázi Munického rybníka a starší požerky také poblíž areálu zoo), dále tesaříci Rhopalopus femoratus, Plagionotus arcuatus, Plagionotus detritus, Phymatodes alni, Pyrrhidium sanguineum a několik dalších běžnějších druhů vyvíjejících se v listnatých dřevinách. Z čeledi kovaříkovitých (Elateridae) byl zjištěn vzácný druh žijící v dutinách starých dubů Ampedus dubius.

Břeh Munického rybníka přímo v areálu zoo, zejména v jeho zadní části, dále podmáčené a vlhké louky a okolí kanálů obývá pestré společenstvo střevlíkovitých brouků (Carabidae), typické pro vlhké biotopy a litorální porosty stojatých vod a mokřadů. Nalezeny byly druhy Elaphrus riparius, E. cupreus, Bembidion lunulatum, B. articulatum, B. tetracolum, B. octomaculatum, B. varium, Paranchus albipes, Agonum marginatum, A. sexpunctatum, A. viduum, A. lugens, Amara plebeja, Chlaenius vestitus, Stenolophus mixtus, S. teutonus, Demetrias monostigma, D. imperialis, Lasiotrechus discus, Oodes helopioides, Pterostichus minor. Nejvýznamnějším nálezem je druh Agonum lugens, žijící na velmi vlhkých stanovištích bez zastínění, hojnější je na území ČR pouze v nejteplejších částech jižní Moravy. Z jižních Čech je známo pouze několik náhodných nálezů. Druh Lasiotrechus discus žije ojediněle až vzácně na vlhkých stanovištích v norách drobných savců.

Na sušších biotopech v areálu zoo (cesty, výběhy) se vyskytuje několik běžných eurytopních druhů střevlíků. Zjištěny byly druhy Leistus ferrugineus, Cicindela campestris, Trechus quadrisignatus, Bembidion properans, Poecilus cupreus, Pterostichus melanarius, Calathus erratus, Anchomenus dorsalis, Agonum gracilipes, Amara aenea, A. familiaris, A. consularis, Harpalus rubripes, H. tardus, Pseudoophonus rufipes, Syntomus truncatelus. Nález střevlíka Agonum gracilipes je poměrně zajímavý, jedná se o druh s neznámou bionomií, který je nalézán vzácně a jednotlivě, většinou na světlo.

Fauna koprofágních brouků byla sledována pouze náhodně a zjištěny byly běžné druhy jako hnojníci Aphodius prodromus, A. distinctus, A. granarius a vrubouni Onthophagus joannae a O. fracticornis. Lze však předpokládat výskyt některých zajímavějších druhů a proto by bylo vhodné provést podrobnější průzkum pomocí pastí s vhodnou návnadou.

Společenstvo vodních brouků obývajících pobřežní zónu rybníka rovněž nebylo podrobněji zkoumáno, protože se jedná o poměrně intenzivně rybářsky využívaný rybník, kde nelze očekávat nálezy zajímavějších druhů vodních brouků. Při odchytu na světlo byl zaznamenán vzácný vodomil černý (Hydrophilus aterrimus), který patří mezi ohrožené druhy. Obývá mělké, vegetací zarostlé stojaté vody a v jižních Čechách je v posledních letech nalézán zejména na Třeboňsku. Vzhledem k odchytu na světlo nelze přesně určit místo, kde se tento druh vyskytuje a nelze vyloučit ani přílet z některé vzdálenější lokality. Dále byl nalezen zajímavější druh vodomila Ochtebius pusillus a to v kaluži v areálu zoo. Jde o jeden z prvních nálezů v jižních Čechách.

Na základě provedeného průzkumu lze hodnotit areál Zoo Hluboká a jeho okolí jako entomologicky významné území s výskytem řady vzácných a ohrožených druhů. Při rozšiřování a údržbě areálu by mělo být přihlédnuto k této skutečnosti a měl by být brán zřetel při plánování údržby starých stromů a terénních úpravách zejména v mokřadních biotopech při břehu Munického rybníka. Vhodné by bylo rovněž připravit informační tabuli pro návštěvníky zoo, kde by bylo možné představit některé atraktivní druhy brouků a vysvětlit jejich význam v prostředí.

Adresy autorů: 
František Grycz, Nerudova 10, 370 01 České Budějovice, gryczak@seznam.cz 
Václav Křivan, Správa Národního parku Podyjí, Na Vyhlídce 5, 669 01 Znojmo, krivan@nppodyj.cz