Which Fish

WHICH FISH?

Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií EAZA vyhlásila na roky 2020-2021 novou kampaň s názvem „Which Fish?“ zaměřenou

na mořské ryby a udržitelný rybolov.

V současné době dochází k devastaci mořských ekosystémů, a pokud vše půjde stejným tempem, může dojít již v roce 2050 k jejich kolapsu.

 

Oceány pokrývají přibližně 70 % povrchu naší planety a poskytují zdroje milionům lidí.

Řada lidských činností, jako např. nadměrný rybolov, destruktivní rybářské metody, znečištění moří a klimatické změny, mohou ohrožovat oceány, jejich funkce ekosystému i potravních zdrojů.

Ryby a bezobratlí jsou pro člověka základní potravinou a zdrojem příjmu lidí žijících u pobřeží. Aby se zabránilo masivním a nezvratným ztrátám, musí fungovat spolupráce mezi ochranou druhů a správným managementem rybích populací.

 

Kampaň má tři úrovně:

 A) Udržitelná lidská spotřeba

Rybolovné zdroje by měly být řízeny způsobem, který zajistí trvalou udržitelnost druhů, a to zejména zajištěním dostatečné početnosti populace, respektováním minimální velikosti jedinců určených pro lov a vyhýbáním se lovu nedospělých jedinců, kteří se ještě nestihli rozmnožit.

Nadměrný rybolov vede ke zhoršování stavu a postupnému úbytku úlovků. Lov není rozložen mezi různé druhy, ale je naopak soustředěn jen na omezený počet zdrojů, které se tak mohou stát nadměrně využívanými.

Kampaň Which Fish? podněcuje k udržitelné spotřebě ryb a plodů moře a k rozšíření nejlepších možných postupů lovu ryb.

 

B) Udržitelné krmení zvířat

Mořské ryby, ale i další mořští živočichové jsou využíváni jako krmivo pro zvířata. Kampaň „Which Fish?“ vyzývá odpovědné pracovníky organizací, které využívají mořské ryby jako krmivo, aby přehodnotili složení druhů, množství a kvalitu mořských ryb využívaných ke krmení jejich zvířat. Cílem je zvýšit počet udržitelných druhů mořských ryb (tedy těch, které nejsou nadměrně loveny), a to nejen po dobu trvání kampaně.

 

C) Udržitelné získávání akvatických druhů pro chovy

Třetí téma kampaně je spojeno s udržitelným plánem získávání druhů ryb a bezobratlých pro chovy v zoologických zahradách a akváriích a zaměření se na chov ohrožených druhů.

Kampaň vyzývá kurátory akvárií ke společnému plánování jednotlivých sbírek, přičemž cílem je zvýšit celkový počet „udržitelných“ druhů mořských ryb a bezobratlých ve sbírkách.

 

PROČ KAMPAŇ ZAMĚŘENÁ NA UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ RYBOLOVNÝCH ZDROJŮ?

Celosvětová produkce ryb dosáhla v roce 2016 cca 171 milionů tun ryb, z toho akvakultury (chov ryb, měkkýšů, korýšů a vodních rostlin)  činí 47 % produkce. Podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) byla produkce rybolovu v roce 2016 celkem 90,9 milionů tun organismů, což znamená mírný pokles v porovnání s předchozími dvěma lety. Mořský rybolov ve stejném porovnání také mírně klesl na 79,3 milionů tun.

obr 3.png 

Graf: Statistika světového rybolovu a akvakultury - Setkání k cílům udržitelného rozvoje, Řím 2018. Žlutě - produkce rybolovu, modře - produkce akvakultury

 

Celosvětová spotřeba ryb se neustále zvyšuje. Zatímco v roce 1960 činila průměrná spotřeba rybího masa 9 kg na osobu, v roce 2016 už to bylo 20,3 kg. Průměrná spotřeba rybího masa u Čechů činí pouze 5-5,5 kg na osobu.

 

Na základě monitoringu FAO vykazuje stav zdrojů mořských ryb pokles. Podíl obsádek lovených na biologicky udržitelné úrovni má snižující se trend - z 90 % (v r. 1974) na 66,9 % (v r. 2015). Naproti tomu procento obsádek lovených na biologicky neudržitelné úrovni se zvýšil z 10 % (v r. 1974) na 33,1 % (v r. 2015). Maximálně udržitelně lovené obsádky zaujímaly 59,9 % a podlovené pouze 7 % (v r. 2015).

obr 4.png

Graf: Statistika světového rybolovu a akvakultury - Setkání k cílům udržitelného rozvoje, Řím, 2018. Žlutá - nadměrný rybolov; tmavě modrá - maximálně udržitelný rybolov; světle modrá - podloveno

 

JAKÝ VLIV MÁ NADMĚRNÝ RYBOLOV NA EKOLOGICKOU ROVNOVÁHU?

Největším nebezpečím nadměrného rybolovu je narušení ekologické rovnováhy. A to je přesně to, co se děje. Populace mnoha druhů se zmenšují. Podle některých odhadů bylo ve druhé polovině 20. století vyhubeno 90 % velkých predátorů v mořích. Jedním z důsledků je zvětšení populací jiných druhů, kterými se tito predátoři živili, což zase snižuje jejich vlastní zdroje potravy a nutí je hledat jiné. To způsobí řetězovou reakci s nepředvídatelnými následky.

 

HLAVNÍ RYBOLOVNÉ TECHNIKY

Rybolov má starobylý původ a využívá nástroje a zařízení, které se vyvíjely celá staletí, přičemž se přizpůsobovaly charakteristikám jednotlivých lovených druhů. Využívají se pro lov při mořském dně, nad ním nebo v celém vodním sloupci. Kromě rybolovu pomocí harpuny nemůže být žádná další technika považována za 100% selektivní. Z tohoto důvodu je nezbytné začlenit do rybolovu taková zařízení, která umožňují zvýšení selektivity a snižují vliv na mořské organismy a ekosystémy.

 

KOŠELKOVÉ NEVODY (PURSE SEINES)

Košelkové nevody jsou používány v otevřeném oceánu, kde cílí na hustá hejna pelagických ryb (jednoho druhu). Vertikálním síťovým závěsem je hejno ryb obklíčeno, dno sítě opatřené stahovací šňůrou pak síť uzavře podobně, jako se stáhne měšec.

 

TUŇÁKOVÉ KOŠELKOVÉ NEVODY (TUNA PURSE SEINE)

Košelkové nevody pro lov tuňáků obklíčí hejno tuňáků stažením sítě, ve které jsou pak ryby nahloučeny v obrovských množstvích. Vlečením sítě jsou ryby “zbaveny vody” a poté jsou vytaženy ven. Sítě mohou dosahovat i více než 1700 m na délku a 300 m na výšku. Hmotnost naložené sítě může dosahovat až 50 tun.

 

KOŠELKOVÉ NEVODY PRO MALÉ PELAGICKÉ RYBY
(PURSE SEINERS FOR SMALL PELAGIC FISH)

Vypadají jako obrovské obdélníkové sítě, které dosahují až 800 m na délku a 120 m na výšku. Tyto sítě jsou určeny pro ryby plovoucí v otevřeném moři (tzv. pelagické ryby). Během takového způsobu rybolovu jsou často využívány různé světelné zdroje, které mají ryby pod loď přilákat.

 

VLEČNÉ SÍTĚ PRO LOV PŘI DNĚ (BOTTOM TRAWLS)

Vlečné sítě kuželovitého tvaru jsou taženy jednou či dvěma loděmi po písčitém či bahnitém dně. Tělo sítě je zakončeno kapsou držící úlovek. Součástí jsou také dvě postranní křídla, která jsou z otvoru roztažena směrem dopředu. Ústí nevodu je zajištěno dvěma rozpěrami ze dřeva nebo kovu, které síť udržují rozevřenou. Kapsa sítě je její nejdůležitější součástí, protože sbírá ryby a zajišťuje selekci obsahu.

 

UNÁŠENÉ TENATOVÉ SÍTĚ (DRIFTING NETS)

Rybolov unášenými tenatovými sítěmi je rybářskou technikou, kde sítě visí vertikálně ve vodním sloupci bez ukotvení ke dnu. Sítě jsou udržovány vertikálně ve vodě díky plovákům na svrchní straně a závažími na spodní straně.

 

UKOTVENÉ TENATOVÉ SÍTĚ (SET NETS)

Podobné jako předchozí typ, ale jsou ukotveny ke dnu.

 

KRUHOVÉ ZATAHOVACÍ SÍTĚ (ENCIRCLING NETS)

Jsou ponořeny v kruhu nebo polokruhu blízko pobřeží. Množství úlovku je limitováno sítí samotnou. Tyto sítě jsou nejméně používané, i když jsou oblasti, kde jsou velmi dobře známé a sofistikované.

 

TŘÍSTĚNNÉ TENATOVÉ SÍTĚ (TRAMMEL NET)

Skládají se ze dvou či tří vrstev síťoviny, přičemž vnější vrstvy mají oka s větším průměrem než vrstva vnitřní, do níž se ryby zamotají. Velikost ok se liší podle toho, na který druh je síť zaměřena.

 

TENATOVÁ SÍŤ NA CHYTÁNÍ RYB ZA ŽÁBRY (GILLNET)

Jedná se o jediný kus sítě, umístěný ve vodě svisle pomocí plováků a závaží, přičemž je možno ji také uchytit ke dnu. Prakticky v závislosti na velikosti ok zachytí ryby jedné velikosti – jednoho druhu. Ryba je chycena za žábry nebo se celá či částí těla zamotá do výpletu sítě.

 

HRNCE, KOŠE, LAPACÍ NÁDOBY (POTS)

Jsou to pasti pro chytání ryb, korýšů a hlavonožců používané hlavně při rybaření v malém. Obvykle se skládají z rámu, většinou kovového, obloženého sítí vyrobenou z různých materiálů (bambus, plast, železo, atd.). Tyto pasti mají pouze jeden nálevkovitý vstupní otvor vyrobený takovým způsobem, že jednou chycené zvíře se už nemůže dostat ven.

 

LOVNÉ ŠŇŮRY (LONGLINES)

Lovné šňůry se skládají z velmi dlouhé hlavní šňůry (obvykle vytvořené z tlustého monofilu), ke které jsou přivázány četné malé šňůry s háčky a návnadou. Celá šňůra je na palubě lodi uvnitř speciálních kontejnerů. Ukotvené lovné šňůry jsou uchyceny ke dnu pomocí závaží a zachytávají živočichy na dně.

Plovoucí lovné šňůry jsou vypuštěny blízko hladiny nebo ve velkých hloubkách k chytání velkých pelagických ryb. Různé velikosti a formy háčků společně s typem návnady, časem pokládky a směru, umožňují zachytávat různé druhy vcelku selektivním způsobem.

 

UDICE (LINES)

Profesionálně jsou méně používané než lovné šňůry. Na rozdíl od lovných šňůr jsou ponořeny a udržovány pod kontrolou rybáře. Jakmile se ryba zakousne, je vytahována takovým způsobem, aby neunikla.

 

 

CO JE TO RYBOLOVNÁ OBLAST

Rybolovné oblasti jsou části moře, kde rybářské lodě používají své vlastní rybářské vybavení. Tyto oblasti mají ekologické podmínky podporující výskyt a větší hustotu rybích druhů, které jsou základním předmětem rybářů.

obr 5.png

 

KDY MŮŽE BÝT OBLAST RYBOLOVU POVAŽOVÁNA ZA NADMĚRNĚ VYužívaNOU?

Vědci používají, kromě matematických modelů, různé indikátory pro hodnocení stavu nadměrného lovu rybích obsádek a úrovně využití rybolovných oblastí. Těmi je například průměrná velikost lovených druhů nebo kvantita druhů (vyjádřená ve vztahu ke specifické intenzitě rybolovu). Pokles v obou indikátorech znamená s největší pravděpodobností nadměrný rybolov. Dalšími ukazateli jsou rybí mortalita a biomasa reproduktivního lovného hejna/obsádky.

 

JAK DLOUHO POTRVÁ OBNOVA oblastí s NADMĚRNým rybolovem?

 

Schopnost obnovy nadměrně vylovované oblasti záleží na faktorech, kterými jsou například čas nezbytný k dosažení reprodukční dospělosti daného druhu, počet nedospělých jedinců, kteří se připojí k lovnému hejnu ryb z okolí, podmínky okolního prostředí, ve kterém druhy žijí, nebo závisí i na opatřeních přijatých pro regulaci rybolovného tlaku (obecně více rybářských omezení znamená rychlejší obnovu zdroje).

 

Příkladem dlouhotrvající obnovy nadměrně vylovovaného ekosystému a druhu je treska obecná (Gadus morhua) na východním pobřeží Newfoundlandu v Kanadě, kde ekologický kolaps nastal během pár desítek let. Od 50. let 20. století začali rybáři v této oblasti lovit s pomocí nové techniky (radary, sonary, navigační systémy aj.), což jim umožnilo lovit v rozlehlejších oblastech po delší dobu a ve větších hloubkách. Největší výlovy byly zaznamenány v 70.-80. letech a v létě roku 1992 došlo ke zhroucení celé populace. Tresky byly loveny rychleji, než se stíhaly rozmnožovat a nakonec klesla biomasa na pouhé 1 % někdejší populace. Bylo vyhlášeno moratorium a celý obchod a průmysl v této oblasti, založený na lovu ryb, se zhroutil, lidé přišli o práci, a buď se museli odstěhovat, nebo přeorientovat na jiný způsob obživy. Ani nyní (po téměř 30 letech) se populace nevzpamatovala úplně.

 

 

CO MŮŽEME UDĚLAT:

 

·       Zařaďte na svůj jídelníček i druhy mořských ryb a jiných mořských plodů, které nejsou nadměrně loveny.

·       Při nákupu kontrolujte složení výrobků a preferujte ty, které pocházejí z udržitelného rybolovu.

obr 6.pngLogo organizace  Marine Stewardship Council (MSC) označuje výrobky z trvale udržitelného rybolovu.

 

obr 7.pngLogo organizace  Aquaculture Stewardship Council (ASC) označuje výrobky z trvale udržitelného chovu ryb (akvakultury).

 

 

·       Sdílejte informace o kampani na sociálních sítích.

www.whichfish.eu