Gekon prstýnkový Tarentola annularis
Jeho zbarvení se pohybuje od světle šedé po tmavě šedou, někdy mírně hnědou barvu, i když se mění v závislosti na prostředí, kde žije, a může zesvětlit nebo ztmavnout, aby se maskoval s okolím. Břicho je bělavé. Je velmi podobný gekonu zednímu (Tarentola mauritanica), i když je o něco větší, dosahuje v průměru 15 cm (až 18 cm), a na hřbetě v blízkosti ramen má typické výrazné čtyři bílé skvrny. Je také štíhlejší. Je to výrazně noční zvíře, i když ho lze často vidět za jasných dnů, jak se vyhřívá na slunci. Rád šplhá po stěnách, i když běhá i po zemi.
Při vyrušení vydává křiklavé zvuky, kterými se snaží zastrašit. Samice obvykle klade dvě vejce (1 – 2) na jednu snůšku, ale produkuje několik snůšek ročně. Pohlaví mláďat určuje inkubační teplota (jako u mnoha jiných plazů).
Zajímavosti
vodu přijímá olizováním kapek rosy (vydrží dlouho bez vody)
byl zavlečen do Izraele a státu Florida v USA, pravděpodobně exempláři, které unikli z několika soukromých chovů a z obchodů se zvířaty; panují obavy, že vzhledem ke své velikosti a zvyku požírat i drobné obratlovce představuje gekon nebezpečí pro původní druhy žab a ještěrů
Biotop
suché savany, suché tropické a subtropické křoviny a skalnaté prostředí; také zahrady a městské oblasti
Výskyt
v severní části Afriky, v okolí Sahary, v Čadu, Středoafrické republice, Egyptě, Eritreji, Etiopii, Kamerunu, Libyi, Mali, jižním Maroku, Mauretánii a Somálsku, dále také na Sinajském poloostrově mezi Egyptem a Izraelem a existuje řada zemí, u nichž se pře
Potrava
především hmyz, jiní plazi a menší gekoni, a to i stejného druhu (tzn. včetně vlastních mláďat - tento gekon je kanibalistický).
