koroptev polní Perdix perdix

Koroptev polní je zavalitý polní kur s krátkým ocasem a zakulacenými křídly. Samec má na hrudi hnědou skvrnu ve tvaru podkovy, jinak je šedohnědý s rezavě zbarveným obličejem. Samice a mladí jedinci jsou hnědí a nemají podkovovitou skvrnu.

Při vzletu vydávají křídla cvrčivý zvuk, létají rovněž za cvrčivého zvuku a let prokládají klouzavými úseky. Je stálá, v době hnízdění žije v párech. Hnízdo tvoří jamka v zemi, pečlivě ukrytá ve vegetaci a vystlaná stébly trav. Samice snáší obvykle 15 až 17 (4 – 24) vajíček, ze kterých se po 23 až 25 dnech líhnou kuřata. Sedí na nich jen samice, samec obvykle hlídá poblíž hnízda. Mláďata opouštějí hnízdo již po dvou hodinách, vodí je oba rodiče. Rodinná hejnka zůstávají pospolu až do zimy. Koroptev polní byla dříve naším nejhojnějším kurem. Od 40. let 20. století stavy koroptví neustále klesají, souvisí to pravděpodobně především se změnami v zemědělském hospodaření.