psoun prériový Cynomys ludovicianus

Severoameričtí psouni dorůstají velikosti syslů, ale zavalitým tělem připomínají sviště. Ozývají se hlasem podobným psímu štěkotu, což vysvětluje jejich pojmenování. Obývají rozvětvené labyrinty zemních chodeb s množstvím východů, rozkládající se na ploše 65 až 100 hektarů.

Zatímco v koloniích syslů si obvykle každý jedinec svoji noru brání, u psounů všichni členové kolonie využívají podzemí dohromady. Až v obrovských psouních „městech“ dochází k oddělování menších skupin (tzv. kotérie) průměrně o 8 – 9 jedincích, které se snaží bránit své území proti sousedům. Psouni se při každém setkání vzájemně očichávají a kontrolují pachovou příbuznost. Hlavní slovo při tom má dominantní samec. Rozmnožují se záhy z jara od března do dubna. Po 28 až 32 dnech březosti rodí samice 2 až 6 holých a slepých mláďat, která za 6 - 7 týdnů již vylézají z nory. Pohlavně dospívají ve dvou letech, dožívají se až 8 let.