vydra říční Lutra lutra
Vydra je jedna z nejpozoruhodnějších lasicovitých šelem. Její tělo je přizpůsobeno k životu ve vodním prostředí. Typickým znakem jsou různě vyvinuté plovací blány mezi prsty. Vydry jsou vázány na vodní biotopy, kde získávají potravu. Ve světě je známo 13 druhů vyder. Většina druhů obývá sladkovodní prostředí, ale některé mohou využívat i stanovišť se slanou vodou.
Vydra říční je samotářským zvířetem, v párech žije pouze krátce v období námluv a páření. Páření probíhá převážně na jaře, vydry se však mohou rozmnožovat v kteroukoliv roční dobu. Samice bývá březí 59 - 63 dní. V jednom vrhu se rodí ve skryté noře obvykle 1 - 4 mláďata, nejčastěji dvě. Slepá mláďata prohlédnou přibližně po měsíci, do vody poprvé vstupují po 2 - 3 měsících. Zpočátku jsou na matce naprosto závislá. Zůstávají s ní přibližně rok a postupně se osamostatňují. Pohlavní dospělosti dosahují ve 2. až 3. roce života.
Dospělý jedinec váží průměrně 6 - 12 kg a měří i s ocasem 80 - 130 cm. Samice bývá menšího vzrůstu než samec. V přírodě i v chovu jsou hravé a dožívají se až 15 let. Vydra žije skrytým životem, za potravou vyráží většinou za soumraku a před rozedněním. Během jedné noci dokáže urazit vzdálenost až 20 km.
Zajímavosti
vydra se prozradí hlavně trusem obsahujícím rybí kosti a šupiny a připomínajícím svým zápachem rybí tuk, trus lze nalézt na vyvýšených místech a kamenech v blízkosti vod
Biotop
řeky, potoky, rybníky, jezera i mořská pobřeží
Výskyt
původní výskyt vydry říční sahá od Irska po Japonsko a od Severního polárního kruhu po severní Afriku a Srí Lanku
Potrava
kořistí vydry jsou většinou menší ryby, vydra loví ty druhy, které jsou v daném místě nejdostupnější, zejména plotice a okouni, jídelníček si zpestřuje hlodavci, obojživelníky, raky, měkkýši, drobnějšími vodními ptáky a hmyzem