želva žlutohnědá Testudo graeca

Pod názvem želva řecká byla tato suchozemská želva dlouhodobě legálně a zejména nelegálně dovážena jako domácí mazlíček a to ji přivedlo mezi ohrožená zvířata. Pro její relativní četnost v domácnostech ji je možno v uvozovkách již chápat jako domácí druh. Ve frekvenci soukromého chovu ji v současnosti předčí vodní americká želva nádherná.

Evropské populace dorůstají do velikosti 25 – 30 cm a hmotnosti kolem 3 kg, ale vzácně až 5 kg. Na předních končetinách má 5 prstů zakončených drápy. Samec (obvykle po dešti za teplého počasí) aktivně běhá a hledá samici. Po vzájemném setkání a očichání začne samec do samice narážet vidličnatě rozeklanými a zesílenými předními štítky plastronu (spodní částí krunýře). Samice se snaží samci uniknout, ten ji obíhá a snaží se ji zastavit kousáním do zadních nohou. Posléze vyleze na samici a dochází k páření. Snůška obsahuje 5 – 10, výjimečně až 15 vajec. Inkubace trvá 60 – 70 dní.

Zajímavosti

poslední štítek karapaxu (horní části krunýře) nad ocáskem není rozdělený (neplatí vždy), ocásek je tupý a nemá ostrý rohovitý trn, jako je tomu u želvy zelenavé

 

Biotop

travnaté kopcovité oblasti porostlé nesouvisle keři, ale i lesnaté oblasti, pastviny či okraje polí

Výskyt

jihozápadní a jihovýchodní Evropa, severní Afrika, západní Asie

Potrava

tráva, ovoce, bezobratlí

Adoptujte zvíře (500 Kč)

Staňte se patronem