Život vysoko v horách
Se zvyšující se nadmořskou výškou se rychle zhoršují podmínky pro život – klesá teplota, ubývá kyslík a více prší, ale je zde i více UV záření. Navíc jsou tady prudké skalnaté svahy, suť a náhlé změny počasí, často silný vítr a v zimě mnoho sněhu. Jen málo druhů je schopno čelit takovým podmínkám. Vysoko v horách již nemohou růst stromy, odolné trsy keřů a bylin mají nízký polštářovitý vzrůst, nebo ohebné stonky a často hluboko mezi kameny prorůstající kořeny. To jim pomáhá přežít za silného a mrazivého větru, pod sněhovou pokrývkou i mezi kamennou sutí. Rostlinám se zde zkracuje období, kdy mohou vegetovat. Často mají k růstu a kvetení jen několik týdnů.
Většina zvířat může žít v nejtvrdších alpínských podmínkách jen v období krátkého léta. Větší býložravci a šelmy se na zimu stěhují do nižších horských poloh. Hlodavci většinou upadají do zimního spánku. Skromný počet druhů hmyzu se tvrdým podmínkám přizpůsobil například pomalým a dlouhým larválním vývojem, nebo má častěji tmavší zbarvení než jejich protějšky z nížin, aby je slunce rychleji zahřálo.
Podmínky v alpínském stupni se v mnohém podobají arktické tundře.
Kozorožci jsou skuteční akrobaté. Dokážou šplhat s neuvěřitelnou jistotou i po strmých skalních srázech a dokonce i mláďata jsou schopna již asi za dvě hodiny po narození následovat matku. Žije vzácně na malém území v západním Kavkaze. Jeho stavy v přírodě se odhadují na 4000 - 6000 kusů, kde je ohrožený zejména nelegálním lovem. Rohy dospělých samců mohou být dlouhé až 106 cm.
Tento horský hlodavec žije v norách, které vyhrabává končetinami se silnými drápy. Dokáže si poradit i s velkým kamenem, který ohlodává zuby. Nory jsou pro sviště velice důležité, protože se v nich ukrývají před nepřáteli, před sluncem, přečkávají v nich zimu a vychovávají v nich svá mláďata. Na zimní spánek se začnou připravovat již koncem léta a kdo si nevytvoří dostatečnou zásobu podkožní tuku, bude mít v zimě velké problémy.
Tito mohutní a silní ptáci s rozpětím křídel přes 2 m jsou opravdoví vládci oblohy. Jsou to dravci, kteří stojí na vrcholu potravní pyramidy a mají nezastupitelnou roli při formování ekologické rovnováhy v horských a středně položených oblastech. V ČR dlouho nehnízdil, ale snad se tento stav změní s pomocí repatriačního programu v Moravskoslezských Beskydech. Málokdo ví, že orel skalní je velmi silně vázán na místo svého narození a nerad mění místo svého hnízdění.
